ALEXANDER IAN RIMMAUL

Meno a priezvisko: Alexander Ian Rimmaul

Kasta: Tretia

Provincia: Angeles

Povolanie: Instruktor v lezeckém centru / Bubeník v The Symphony of Us

Vek: 24

Váha: 90 kg

Výška: 186cm

Meno FC: Martin Sensmeier

Charakteristika: Na Alecovi jsou prvním výrazným rysem jeho dlouhé vlasy, na které si dává větší pozor než kdekterá holka. Jinak není žádný manekýn, ale kdo se k němu přiblíží s nůžkami nebo nedejbože strojkem, bude mít fakt problém. Ve tmavých očích nerozeznáte duhovku od zorničky a plné rty má většinou zkroucené do křivého úsměvu. Je pro každý adrenalin a hloupý podnik, někdo říká, že nemá pud sebezáchovy. Ve vážných věcech ale umí být zodpovědný. Pokud se to týká rodiny nebo jeho kamarádů, jde legrace stranou. Jinak ale nic nebere moc vážně, vtipkuje, hazarduje a porušuje pravidla. Zákon nikdy, ale z jeho pohledu hloupá dogmata a zažité názory prostě mění k obrazu svému a nic si z nich nedělá. Je akční, potřebuje být v pohybu a něco dělat, jinak se strašně rychle začne nudit. Nemá rád šikanu, kterou si jako potomek původních obyvatel taky zažil, a nejednou se díky tomu porval. Čím je starší, tím častěji se mu to stává, ačkoli teď už nebrání sebe, ale kohokoli, kdo mu připadá, že to potřebuje. A s přibývajícím věkem a svalovou hmotou mu většinou stačí už jen vypadat trochu výhružně a problémy samy prchnou. Jako každý starší bratr má ochranitelské sklony. Má rád motorky, vlastní zachovalý starší stroj, o který se stará, jako kdyby to bylo jeho dítě. Pracuje jako instruktor v lezeckém centru, což ho ohromně baví a rád se taky vydá někam do skal ve volném čase. A jako bokovku má ještě jednu práci, svoji vlastní verzi maskovaného superhrdiny jako z komiksů, které miloval jako kluk. Hraje ve skupině The Symphony of Us. S ostatními se potkal na univerzitě a ačkoli tam měl jako hlavní obor tělocvik a jazyky, za soupravou bicích mu to taky dost jde, a tak dostal post bubeníka. Umí i na různé jiné bubínky, conga, cajon, jembe, bohdran, v podstatě zahraje na cokoli, do čeho se dá bušit. Ano, i na piáno, ale mizerně. Masky jsou pro něho především zábava, nemá žádnou fobii z lidí, naopak je šoumen a pozornost si užívá. To, že fanoušci nevědí, kdo doopravdy je, je pro něj jen zajímavost, nic víc. Na tom, aby je neodhalili, lpí jenom kvůli svým parťákům, jinak by mu to bylo fuk. Sice na něj jako na maskovaného záhadného hudebníka dělá oči nejedna holka, on ale ví, že o něm a jeho životě netuší nic a nehodlá se nechat zatáhnout do vztahu založeném na klamu. Chce si počkat na něco opravdového.

Minulosť: Alec je starší ze dvou synů manželů Rimmaulových, Třetích, kteří jsou oba učitelé. Krev původních obyvatel má po matce a ty geny prostě dobře prorazily. Jeho děda je přesně to, co si představíte, když se řekne starý indián. Alec má za to, že za šedesát let bude vypadat taky tak, kouřit dýmku, pomalu bubnovat u ohně v lese a přemýšlet... Kdo ví o čem to staří indiáni přemýšlí. Má od něj hodně životních mouder, kterým se těď sice směje, ale pamatuje si je a docela rád si je připomíná, stejně jako všechna dědova vyprávění. Jeho mladší bratr Adrian se narodil sedm let po něm a vždycky v něm viděl hrdinu. Potom má ještě starší sestru Rebeccu a je hrdým strejdou její tříleté dcerky Lori. S Rebeccou samotnou tak dobrý vztah nemá, což ho dost mrzí, ale někdy prostě člověk nemůže být zadobře úplně s každým. Jako učitelské dítě měl vždycky dobré známky, což mu vydrželo až do posledního ročníku univerzity, kterou dokončil s vyznamenáním. Původně chtěl učit angličtinu a dánštinu, možná tělocvik, ale nakonec si to rozmyslel. Za katedrou by se totiž nejspíš zbláznil. Naštěstí našel práci v lezeckém centru, a to mu umožnilo i zůstat členem kapely. Přirostla mu k srdci a nedovede si představit, že by skončil.