GINNA CHARITY BREWSTON

Meno a priezvisko: Ginna Charity Brewston

Kasta: Tretia

Provincia: Tammins

Povolanie: Advokátka

Vek: 21

Váha: 69 kg

Výška: 180 cm

Meno FC: Ana Spekhart

Charakteristika: Ebenově černé vlasy, bílá pleť jako sníh, rty červené jako kapičky krve šelestící po čerstvě napadaném sněhu, nepřipomíná vám tento popis někoho? Ano. Sněhurku, roztomilou princeznu s dolíčky ve tvářích, neustálým smíchem na rtech a povahou tak hodnou, že by se před i ten nejhodnější člověk měl pýřivě otočit. Bohužel vás asi zklamu. Právě Sněhurkou tato dívenka není a to ani z velikánského daleka. Byť se jí velmi podobá. Jediným rozdílem jsou ale křišťálově modré oči, které jakoby byly zrcadly její duše. Ať byste ji chtěli nazývat jakkoliv stejně se na vás otočí jen při slovech jako Ginny, nebo snad i Gina. Neznamená to ale, že na oslovení jako: Ty jedná čůzo, není zvyklá. Naopak, pokud ji nazvete takto, počešťuje vás obhroublým gestem a bude jí jedno, kdo za to ponese následky. Ona dokázala svoje. Není princezničkou a ani se tak nechová. A ještě se tomu klidně i škodolibě zasměje. I když Ginny vypadá naprosto neškodně a nevinně, pokud se ocitnete na druhé straně soudní síně, nebo klidně jen na špatném místě v jejích očích, je vám to ještě dlouho líto. Tahle dívka obdařena krásou, jež si uvědomuje, s ní umí zacházet stejně dobře jako se svými slovy. Je si vědoma čehokoliv, co pronese a je jí jedno, že tím někoho zraní. Co se toho všeho týče... Je extrémní perfekcionistka a vždy musí dosáhnout svého, ctižádostivě a naplno. Pokud není nic podle plánu. Vše se jí hroutí a vybuchne vzteky a věřte, že to zažít nechcete. Nerada spolupracuje, nejradši si vše udělá sama, protože má pocit, že jen tak to bude dokonalé a nejlepší. Zkrátka jako ona, přesně podle jejích představ. Také nesnáší lháře a jakékoliv lidi, co se jí snaží oblbnout. Je upřímná, ke všem a v čemkoliv. A i když to občas je až zlé, ví, že to dokáže člověku prospět a hlavně mu to trošku shodí hřebínek, což každý občas potřebuje. Jak se říká, každý by měl někdy okusit svoji medicínu, a když k tomu dojde u ní, připravte se na konflikt, takový, na jaký dlouho nezapomenete. Bude se s vámi hádat do krve. Dokud nebudou vlasy trhány, dokud hlavy nebudou létat ve vzduchu raketovou rychlostí a dokud si nebude jista, že všemu je konec. Když ona totiž potřebuje to, co chce, chodí přes mrtvoly, doslova. Avšak... I tato mince má druhou stranu. Když se přeneseme přes její navoněné právnické ego, jež obvykle předčí veškeré dobré vlastnosti, dostaneme se právě k nim. Samozřejmě i ona dokáže být hodná, i když se to možná nezdá. Jako každý člověk dokáže ve svém srdci najít lásku k čemukoliv a hlavně i slitování, což k její práci možná i patří. Nevadí jí lidé nižších kast, a když může, snaží se jim pomoci. Avšak, stále je plná jakéhosi pohrdání vůči lidem, jež neznají slušnosti a etikety, jež se chovají neslušně a v jejích očích stojí na okraji společnosti, a to ať jsou z jakékoliv kasty. A samozřejmě je ale i krapet šílená a miluje smích, každého kdo ji rozesměje má ráda snad jen díky tomu, neboť chvilky smíchu jsou pro ni důležité a nezapomenutelné. Bohužel, ne každému se poštěstí najít tuto její část, protože správná mrcha by taková být neměla. A přeci jen. I lásku ve svém srdci chová a to spíše k hodnotným věcem, mezi hodnotné věci ale neřadí věci materialistické, naopak, pro ni mají hodnotu jen věci chytré, co něco znamenají. Do literatury se zamilovala jako malá a od té doby jí propadla. Není den, kdy by nepřečetla alespoň jeden řádek v knize, kdy by očima neproletěla odstavec jakéhokoliv spisu a nebo snad jen pronesla něco, co ji zasáhlo do srdce. Stejně tak je pyšna a uchovává ve svém srdci vědomosti a to jakékoliv. Miluje historii a filozofii, což ji vlastně přineslo k jejímu zaměstnání, kam se svojí povahou perfektně hodí. Protože kdo by nestál o ostrou advokátku? V neposlední řadě její srdce uchlácholila i hudba, umí hrát na klavír a dokáže i cosi zabrnkat na kytaru. A ani se zpěvem na tom není ani tak špatně. Každopádně, stejně jako její milou stránku i toto schovává hluboko pod skořápku své osobnosti. To, co by ale nikdo nečekal, je její láska ke zvířatům a to všeho druhu. Nejvíce ale miluje psi a to hlavně svého malého Broomeyho, jež je jí jediným společníkem na cestě životem. Snad kvůli tomu jaká je, nebo i všemu ostatnímu si zatím nikdo nevydláždil chodníček k jejímu srdci. Sama si občas říká, že to je snad i dobře. Ale občas toho lituje, protože myslí, že láska je něco co by ji dokázalo změnit. Ať to ale zní, jak přesvědčivě chce, do Selekce nešla hlavně kvůli lásce, ale kvůli té zkušenosti a hlavně koruně. Nejde o to ji získat, ale chce vidět svět z druhé strany, té mocnější a jasnější. Chce vědět, jaké to je stát na vrcholu státu a hlavně vše vidět nezastřenýma očima. To, že tam bude princ, je vlastně jakýmsi bonusem, o kterém ale neví, zda ji za to stojí...

Minulosť: Když se narodíte do rodiny známých tretích je to pro vás skoro jako dar, obzvláště když máte vše, co potřebujete. A obvykle i mnohem více. Dalo by se říci, že přesně tak na tom byla Gina a to ještě jako jedináček. Již odmalička se jí dostávalo veškeré pozornosti a snad i díky tomu z ní začal růst takový ďáblík. Jako dítě byla neposedná, plná radosti a elánu, smích rozdávala na každé straně a na každého dělala rozdováděné ksichtíky. Zůstalo jí to vlastně doteď, ale ne v takové míře. Jak postupně vyrůstala, zjišťovala, že svět není vlastně až tak hezkým místem, jak se zdá. Nikdy nenalézala tolik přátel v lidech, jako spíše ve zvířatech. No a dalo by se říci, že to se jí stalo osudným. Když si v jejích deseti letech rodiče s odporem pořídili pejska, netušili, jak moc se do něj Ginny zamiluje. Procházky venku, běhání parkem. Milovala za to rodiče, za to, co jí dali, proto jim to oplácela radostí a poslušností a nikdo o ní tehdy neřekl, že by byť jen mohla být zlobivým dítětem, kterým se ani nikdy nestala. Její dospívání bylo stejně jako všechno do teď bezchybné, užívala si volnosti a elánu. Její povaha se začínala formovat a ona si začala uvědomovat, že vydat se ve šlépějích svých rodičů, pro ni bude ta nejlepší volba. Již od doby, co se naučila psát, jí říkali, že má na to stát se právničkou. A jelikož měla příležitost, rozhodla se do toho uvrtat. Udělala přijímačky a nitky osudu ji zavály do Angeles, na jednu z nejlepších škol v Illee. Není to ani tak dávno, co jí do telefonu zazněl dětský smích, když byla třetím rokem na škole, dozvěděla se, že se jí narodil bratříček, v nejbližší době, kdy měla volno, vyjela ze školy zpátky do Tammins se podívat za rodinou. Ten malý hošík, byl někdo, kdo donutil její srdce pookřát. Užívá si každé chvilky, jež s Rhodeym zažije a je za ně vděčná. Ovšem, netrvalo dlouho a ona se vrátila do školy. Jako premiantka školu dokončila a čerstvě začínající právnička dostala první zakázky. Ani neví jak, ale začalo jí to jít. Práce se pro ni stala něčím, do čeho je maximálně zapálená, a když není tam, tráví hodiny tím, aby byla jen a jen lepší. Nikdy neuvažovala o tom jít selekce, avšak, když jí přišel dopis, vše přehodnotila, došlo jí, že ta zkušenost by mohla být dobrá a hlavně... Nedáte nic za to, to zkusit.