KAIYA LYDIA SCHREAVE

Jméno a příjemní: Kaiya Lydia Schreave

Kasta: První

Provincie: Angeles

Status: Královna

Věk:  43 let

Váha: 64 kg

Výška: 171 cm

FC: Marina Laswick

Charakteristika: Kaiay Lydia Schreave si rozhodně nikdy nemohla stěžovat, že by po svých rodičích získala, co se vzhledu týče, špatný genofond. Oválný obličej získává trochu příkrosti jen díky ostřeji řezané čelisti, která mu dodává na zajímavosti. Díky plynoucím letům i starostem jí v tváři přibyly vrásky, ale není jich tolik, kolik by mohlo být, protože se přeci jen může občas nechat hýčkat. Lícní kosti či nos nejsou nikterak výrazné, ale člověka okamžitě zaujmou velké oči rámované hustými řasami. Jejich barva se jen těžko určuje, někdo říká, že jsou spíše šedé jako bouřková mračna, někdo zase, že modré jako hladina oceánu. Nad nimi se klene vždy pečlivě upravené obočí. Rty jsou hezky vykrojené, spodní ret výrazně plnější. Podél celé tváře spadají mírně zvlněné blond vlasy, které se, zdá se, v rodině Schreavů stávají poznávacím znamením. Postavou je poměrně vysoká, což jí vyhovuje. Pleť má díky slunečnému podnebí opálenou, občas jí na hřbetu dlaní lze spatřit spršku zlatavých pih. Kůži jí hyzdí pár menších jizev, které nasbírala za léta dovádění. Nemá až tolik nápadné ženské křivky, přesto se může pyšnit výrazným pasem, přitažlivým dekoltem a dlouhýma nohama. Bohužel je ten typ, který moc nehledí na to, co káže etiketa a móda, takže přestože si vezme plesovou róbu, jak má být, pod ní schovává pohodlné tenisky. Když si jde zajezdit do stájí, kašle na jezdecký úbor, popadne vybledlé džíny a jednoduché triko s dlouhým rukávem. Od doby, co se však stala královnou si na to dává větší pozor a ačkoliv nerada, řídí se etiketou, alespoň na veřejnosti. Šperky nosí téměř výhradně jen na společenské události. Mezi její oblíbené kameny patří hlavně rubín, smaragd a onyx. Ani líčení není něco, co by přeháněla sama od sebe. Když má volnou chvíli, téměř se nemaluje. Jediné, v čem propadá marnivosti, jsou její husté vlasy. Ráda si s nimi hraje, zaplétá je a věnuje jim tu nejlepší péči. Co se povahy týče, je o čem vykládat. Tato žena je plná protikladů. Na jednu stranu máte příkladnou královnu, která je pro lid tváří solidarity a laskavosti, navštěvuje nemocnice, dohlíží na veškerou humanitární pomoc a vždy se vyjadřuje slušně a vystupuje formálně. Nu, dobře, možná ne vždy, ale většinou alespoň před médii. Před těmi totiž skrývá tu druhou stránku, neméně dominantní, než je ta první. Tato její často utíkala z domu, létála na naléhání s otcem do válečné zóny, neustále strkala nos tam, kam neměla, raději šermovala a střílela z luku, než by se učila pořádně tančit a vždycky se dožadovala toho, aby jí bylo vyhověno. Dnes už je však trochu krotší, zasloužily se o to děti i manžel. Díky tomu, že je jedináček a ještě ke všemu dívka, je trochu rozmazlená. Vždy měla vše, co chtěla a občas se dokáže chovat nadřazeně a povrchně. Neznamená to však, že si bojí ušpinit si ruce. Je to prostě jen vedlejší efekt výchovy v královském prostředí.Nikdo by nemohl říci, že není chytrá. Studium ji vždycky bavilo, přestože jen věcí, které se jí líbily. V matematice je marná, ale pokud se jí zeptáte na dějiny, ekonomiku či chemické vzorečky, dokáže s vámi diskutovat hodiny. Vždy milovala sport, pohyb v jakékoliv formě, kromě tance. Je to s podivem, ale přestože její šermování může svou ladností tanec připomínat, při obyčejném valčíku se bude muset hodně snažit, aby vám nešlapala na nohy. Vždycky je plná energie, což možná způsobuje i její slabost pro kávu. Je to jediná závislost a neřest, které holduje. Jinak žije zdravě a občas s tím dokáže být otravná. Vincent ji však vždycky dokáže zlákat na nějakou nezdravou sladkost, které by se jinak obloukem vyhnula. Pro lidi, které má ráda, by udělala naprosto cokoliv. V tomto užším okruhu však téměř nikoho nemá, brzo ji naučili, že ve své pozici nesmí lidem příliš důvěřovat. Přeci jen, byla dědičkou trůnu, první dívka, která se má stát díky tomuto právu královnou Illei. Každý si myslel, že je naivní a hloupá a ona je v tom občas nechávala, ale přesto byla stále ostražitá. Dnes už by si jí téměř nikdo netroufl vzdorovat nebo jí podlézat, za ty roky plné změň si dokázala vybudovat respekt. Bývá též dost impulsivní, i když se tuhle vlastnost snaží krotit. Dále má smysl pro humor, bohužel ale i sarkasmus a ironii. Nehledě na to, jak dokáže být škodolibá. Pokud jste útlocitní, nebude pro vás její společnost vždy zrovna vítaná. Dokáže být také okouzlující a sladká, ale k tomu nedochází zas tak často, vzhledem k jejímu přesvědčení, že musí být silná a rozhodná za každých okolností. Nikdy s muži příliš zkušeností neměla, dokud nepřišla Selekce, ale dnes samozřejmě flirtuje jen a pouze se svým manželem a to ji neopustilo ani po všech těch letech. Mezi její zájmy patří též četba, jízda na koni či běh. Zbožňuje šplhání či plavání. Když se jednou za dlouhý čas dostane na hory, vždycky si dokáže užít sjezd svahu na lyžích. Nikdy však nezdědila ani špetku hudebního talentu. Její zpět sice netrhá uši, ale není ani úplně čistý a líbezný. Co se hudebních nástrojů týče, odehraje sotva pár skladeb na klavír, co jí vtloukli do hlavy, ale to je tak všechno. Na druhou stranu si zamilovala malování. Možná v něm není přebornice, ale dokáže hodiny strávit v ateliéru, uklidnit jindy roztěkanou mysl a soustředit se jen na vlastní svět plný barev. Stejné je to i s fotografováním, v kterém nalezla stejnou zálibu, jako její otec. Zachytit moment na jedné fotografii a zvěčnit ho tak v perfektním provedení a detailu, to je pro ni také opravdové umění. Ráda by jednou dosáhla té úrovně, že dokáže zachytit okamžik tak, že každý pozná, co se fotografií snažila vyjádřit, či na co chtěla poukázat. Umění pro ni totiž není jen na koukání, musí mít hloubku. Mívala psa Amber, byl to její miláček, dost ji zasáhlo, když s věkem umřela, poté už žádné další domácí zvíře nechtěla.

Minulost: Její narození byla obrovská událost, kterou si samozřejmě absolutně nemůže pamatovat. Dětství prožila téměř neustále zavřená v paláci, kde si mohla dělat, co chtěla. Měla lásku svých rodičů, vše, co si zamanula, mohla se učit, co chtěla a díky jejím kouzelným kukadlům jí prošel téměř každý průšvih. Přesto jí vždy chybělo, že nemá sourozence. Tento fakt jí ale bohatě vynahradil Aiden, syn dvorní dámy, s kterým se již jako malá začala kamarádit. Její rodiče proti tomuto faktu nic neměli, jelikož jim Kaiya také přišla osamělá. Vztah Aidena a Kai byl vždycky pouze platonický, doopravdy jako bratr a sestra. Přestože Aiden byl na rozdíl od Kai více studijní typ, vždycky se s radostí nechal zatáhnout do průšvihu a pak ho s ní žehlil. Vždycky musela zároveň se všemi hloupostmi, co prováděla, studovat. Zvlášť, když po nějaké době bylo jasné, že dalšího královského potomka se Illei již nejspíš nedočká a s Kai tak začal každý jednat jako s budoucí královnou. Asi v deseti letech se do toho kolotoče dostala naplno. Politika, diplomacie, etiketa, jazyky, historie, atd. Sama si vydupala i studium válečných dějin a strategie, protože ji tato problematika vždy velice zajímala. Otec však nikdy neskrýval, že ji k tomuto odvětví příliš pouštět nechce. Občas ji to opravdu štvalo, to, že je dívka, přeci nic neznamená! Proto provedla jeden ze svých největších husarských kousků. Když jí bylo třináct, proplížila se spolu s otcem na cestu do provincie, která byla po brutálním útoků rebelů. V paláci to vyvolalo poprask, a když se zjistil, že se Kai díky vynalézavosti a výmluvnosti propašovala do otcovy kolony, dostala dva týdny domácího vězení. Přesto její otec ustoupil. Bylo pro něj lepší, když ji k těmto věcem a na podobné cesty vozil vědomě a měl ji pod kontrolou, než když se snažila provádět takové nebezpečné věci a výpravy. Vždycky počítala s tím, že se vdá za nějakého prince či jiného významného příslušníka královských rodin v jiných zemí. Proto ji velice překvapilo, když její rodiče přišli s konceptem Selekce, který se na ni původně neměl vůbec vztahovat! Pro svou zemi chtěla jen to nejlepší a přišlo jí, že nějací kluci z lidu tomu nemůžou ani za mák rozumět, proto hned od začátku chtěla celou Selekci sabotovat. Ze začátku se jí to vlastně i dařilo, ale jak chlapce čím dál víc poznávala, tím těžší to bylo. Zvlášť s jedním, protože mezi ní a Vincentem to jiskřilo už od začátku, táhlo je to k sobě příliš na to, aby se tomu dalo vzdorovat. Nebylo to ale snadné. V Selekci byli problémy kvůli rebelům, její dva nejlepší kamarádi před ní tajili vztah, což se jí dotklo díky tomu, jak moc si cení upřímnosti, kterou jí odepřeli. Navíc se dozvěděla, že po všech těch letech čeká bratra, který by mohl ohrozit její nárok na trůn. Dost si to všechno pohrávalo s jejími nervy, ale Vincent ji vždycky podržel a i díky tomu se do něj nakonec zamilovala. Věci se urovnali, ona sama byla odhodlanější začít měnit Illeu k lepšímu. Zkontaktovala severní rebely a dokonce se sešla s jejich vůdcem, aby projednala uzavření příměří a jejich pomoc se zastavením jižních rebelů. Vzala si Vincenta a brzy poté byla korunována královnou. Vincent zůstal princem, získal pouze formální titul král manžel, jelikož nemůže mít vyšší status než ona jako královna. Spolu se seveřany zapracovali na potlačení rebelů. Až po dvou letech se zdálo, že to má takové účinky, které chtěli. Nikdy však rebely úplně neodstranili, pouze jim odstřihli finance a zahnali je do úzkých, hodně jich pozatýkali a dnes se jižané spíše skrývají. Následně se převážně Vincent začal věnovat dobročinné činnosti. Seveřané utvořili skupinu, která s těmito akcemi měla vypomáhat. Věnovali se hlavně pomoci chudým a nutným opatřením v rizikových oblastech. Až po čtyřech letech byla Kaiya spokojená a usazená dost na to, aby se cítila připravená na to založit rodinu. Pak ale netrvalo dlouho a přišel na svět princ Nicholas. Nedlouho po něm i princezny Evangeline a Alyssa. Všechny své děti miluje snad stejně, i když pro úplně jiné vlastnosti, zdá se totiž, že její a Vincentovy rysy byly mezi jejich děti rozděleny všechny a každý zdědil něco, máloco však mají všichni tři společné. Několik let se věnovala hlavně rodině, ale mezitím posílala diplomaty do Afriky. Illea už začínala být vyčerpaná boji v koloniích a po několika letech, kdy se zdálo, že půda pro mírovou dohodu je připravená, jela na tři týdny do Afriky a dokázala vyjednat mírové dohody. Musela tamním koloniím uznat autonomii, ale na druhou stranu jí stále uznávají jako vládkyni a jsou povinni odvádět daně. Jako důkaz dobré vůle však rozšířila humanitární pomoc i do Afriky, jelikož Illea na tom v té době už stejně byla lépe než kdysi. Dlouho si pohrávala s myšlenkou kast. Nikdy proti nim nic neměla, ale věděla, že Vincentovi se nápad na jejich zrušení zamlouvá. Něco tak velkého není ale jen tak. Postupně nechala vystavět další útulky pro osmé, kde jim bylo poskytnuto vše pro základní životní úroveň a ke všemu i možnost jakéhosi základního vzdělání. Vytvářely se nové pracovní místa, které bylo potřeba obsadit, postupně se osmí začlenili mezi sedmé. Potom stačilo dávat sedmým stejné vzdělání jako šestým a až podle jejich vloh a talentu i výsledků je nechat zvolit si práci typickou pro sedmé a šesté, a tak se tyto dvě kasty sloučily v jednu a to šestou. Dále ale nepokračuje. Její syn má mít navíc brzy vlastní tradiční Selekci, a tak chce v zemi klid. Navíc se k ní dostávají znepokojující zprávy ze zahraničí a ona chce mít raději jistou pozici a zemi, která konečně prosperuje. Nicka sice do Selekce posílá, ale jasně mu řekla, že pokud by si žádnou z dívek nevybral, nebude ho nutit, aby si ji vzal. Ví o něm, že je zodpovědný, ale sama si pamatuje, jak nepříjemné bylo, když ji do toho všeho její vlastní rodiče nutili. Chce, aby byl šťastný a věděl, že si může vybrat.