ROSA NATHANS

Meno a priezvisko: Rosa Nathans

Kasta: Tretia

Provincia: Bonita

Povolanie: Študentka pedagogiky

Vek: 17

Váha: 49 kg

Výška: 158cm

Meno FC: Danielle Campbell

Charakteristika: Jestli hledáte pár kůstek k nabodnutí na špíz potaženejch kůží, prosím, postupujte dál, ale Rosa asi neni úplně vaše strana síly. Co nenachytala do vejšky, protlačila částečně skrz pěkně zakrouceňácký křivky a částečně přes hlasiťáckej smích, kterym trhá ušní ústrojí každýmu v nebezpečný zóně pěti metrů. Je skrz na skrz nacpaná španělskou genetickou výbavou a když vynecháme modromodrý kukadla (očivíďo dáreček od nějakýho přicpance ze severu, díkes moc, neznámá teti), můžem celkom s jistotou prohlásit, že fetiš na blondýnky taky neni úplně na místě. Hustý tmavý háro si hejčká jak bulvu v hlavě a zkuste si jenom představit zvuk nůžek v její osobňácký zóně - vsadim se s váma o sváču, že v ní už moc dlouho nezůstanete. Jak už jsem zmiňovala někde vejš, Rosa se často a ráda směje.Vlastně se směje skoro furt, páč a protože svět je přece krásňáckej a mračit se na něj by byla příšerňácká škoda, žejo. Navíc k tomu taky skoro pořád něco mele nebo něco dělá, takže jestli nejste naladěný na podobnou existenční úroveň nebo nemáte nervovou soustavu vystuženou Vibrániem, sorrka, pravděpodóbo vás dřív nebo později může začít otravošit. (Ale myslí to dobře, fakťácky, čestný skauťácký) Málokdy jí uvidíte nakrklou, no když už se vám náhodou povede vyprdnout z ní nějakou tu nafucanost, můžete si bejt skoro jistý, že se o tom dozvíte ještě dřív, než dokončíte větu. A aj keď většinou krátce, soptí jako dráček plnej špáňo nadávek, páč to přece jenom zní jakože víc frájo, nadávat ve španělštině, žejo. Což mě žďuchá k faktu, že díky svýmu původu sámo neovládá plynule jenom ájinu, ale aj vejš zmíněnej exóťo jazyk. Doma na ňu mluvili tako nějako střídavě a vyrůstala obklopená španělskou hudbou, ze který mimo jíňo pochytlo aj tenční pohyby, takže aj keď se tomu nevěnuje a neni žádnej prófa, když chce, dokáže zavrtět zadkem a bokama. Mimo to jí vždycky zajímaly příběhy a pohádky, i když než se zklidní dosťo na to si dřepnout ke knížce a číst, radši si je poslechne od někoho v rychlejší formě. Jo a jeden bonusáckej fakt - nezkoušejte Rosu vecpat do kuchyně. Jakože nikdá, jestli teda zrovna neplánujete úmyslňáckej požár, páč takhle nešikovnýho troubelu na vaření jste ještě fakťácky nepotkali.

Minulosť: Rosa se narodila jako už druhej brečící uzlíček do rodiny Nathansových a od malička tak proťapávala nástrahama dětskejch let ručku v ručce se svym o rok a půl starším bráškou Arturem. Rodiče se jí věnovali tak nějak...Správňácky. Mamča se sice vrátila do práce hnedka, jako jenom to šlo, no za chvilku se jí zas začalo kulatit bříško, takže aj keď bylo dětí víc, měly vždycky ke komu přiběhnout a vybulet si o tróšu tý pozornosti navíc. Rosa jako první (a poslední, jak se později ukázalo) něžňáckej potomek byla pravá taťkova princeznička a aj keď se občas musela s bráchama porvat o hračku, rostla z ní nefalšovaňoušská holčička. Jakmile se dokázala postavit na nožky, začala lítat s kámojdama venku a tam taky trávila většinu svejch nejmladších let, dokud ju nenahnali za tu dřevěnou hnusárnu jménem lavici a neprdli před ňu kopici učebnic a úkolů. Ze začátku se jí škola nelíbila, no jak štrádoval čas, našla si další a další kamarády a docela tomu aj přišla na chuť. Prokulila se dětstvim bez větších šlamasťáren a jakmile se daly na pochod hormony, začalo teprve to pravý dobrodrůžo - doma byla žhavoušská Itálie kvůli tátově pravděpodobňácký bokovce a rodičovskej dohled povolil natolko, aby se Rosa mohla začít krást ven a prožít si divokoušský mládí, jak má bejt. A než se situace uklidnila a mamča přišla na to, že jí manžela nejspíš nikdo jinej fakt nemucká, uměla už její jediná dcera nepozorovaně vyhupsnout oknem nebo vlízt potichoučku zpátky zadní brankou. Přišly první pokusy o cigaretu, alkohol a pár nepodařenejch pus pod rozblikanou žárovkou na holčičích záchodcích a s tim všim sámo i první platonický zaláskování - do nejlepšího kámoše Rosina staršího brášky. A když řikam platonický, tak tim jakože myslim, že fakťácky jenom platonický, páč ten piškot se už muckal s jinou, což Rosa řádňácky ofňukala. No jak šlapošil čas, aj tahle puberťácká něco.jako.rozchodová rána se zahojila a dokonce i bříško po vší tý smuteční zmrzce zmizlo. Co se Selekce týče, poslat přihlášku považovaly v partě s kámojdama za děsný vzrůšo a sámo jí všechny hezky pospolu vyplnily a odeslaly, aj keď si moc dobře uvědomovaly, jak malou šanci na vybrání mají. Takže se nedá říct, že by Rosa v noci slintala do polštáře nad představou prince vedle sebe a královský koruny na hlavě, no určo by proti doživotnímu pobytu v paláci neprotestovala - však ten Nicholas je nakonec celkom fešák, noné.

© 2017 KAVIAREŇ VESELÝ. Hlavné námestie 5, Bratislava, 811 01
Vytvorené službou Webnode
Vytvorte si webové stránky zdarma! Táto stránka bola vytvorená pomocou služby Webnode. Vytvorte si vlastný web zdarma ešte dnes! Vytvoriť stránky